Cestování

Milán na 48 hodin

Letecká společnost Ryan air nabízí přes rok hodně levných letenek do Milána, tedy přesněji do Bergama, které leží cca 50 km od Milána. Ale doprava mezi těmito dvěma městy je velmi dobře vyřešené. Jakmile vyjdete z budovy letiště v Bergamu, už vás nahánějí do autobusů, které vás dovezou na Centrale v Miláně. Cesta trvá cca 60 minut a cena je 7 € (Terravision přes internet za 6 €). Třeba Terravision vypravuje autobus každou cca půl hodinu, ale jezdí tam minimálně další dvě společnosti.

Ubytování jsme měli zařízené již cca dva měsíce dopředu. A jelikož to muselo být u stadionu San Siro, tak jsme se z Centrale trochu projeli. Stanicí Centrale prochází dvě linky metra – Zelená M2 a žlutá M3. Metro je moderní a intervaly mezi jednotlivými soupravami jsou krátké. Rovnou na Centrale jsme si koupili jízdenku na 48 hodin za 8, 25 €, která platí na metro, tramvaje, autobusy a akorát nám vyšla na celý náš pobyt. Do Milána jsme se dostali asi ve tři odpoledne, zůstali jsme jeden den a další jsme vyrazili zpět chvilku po obědě. A to nám na Milán úplně stačilo.

Po tom, co jsme se ubytovali na hotelu (B&B Hotel Milano San Siro) na fialové lince M5 jsme vyrazili jen na obhlídku nedalekého stadionu (náš hotel se stadionem přímo sousedil) a poté jsme sjeli do Casa Milan = Muzeum AC Milan, které leží kousek od stanice Potello (fialová M5). A to už nám pro tento den stačilo a vrátili se zpět na hotel, abychom byli odpočatí na další den, který věnujeme historickému centru Milána.

Stadion San Siro

Lehce po deváté jsme vyrazili do centra – jeli jsme rovnou na to nejznámější místo, a to je Duomo a Piazzo del Duomo. My museli jednou přestoupit, ale přímo na náměstí vedou dvě linky metra (červená M1 a žlutá M3). Na náměstí se to hemží holuby a černochy. Nemůžu se rozhodnout, kteří jsou otravnější. Černoši chodí a přímo do dlaní lidem sypou zobání pro holuby, a pak chtějí nějaké drobné na kávu a jsou hodně neodbytní. Další variantou jsou klasické selfie tyče, sluchátka, a taky náramky štěstí. Ty vám dokonce přivážou rovnou na ruku a pak chtějí drobáky. A nebo ho na vás položí a už to berou jako že ho chcete, a takhle pořád dokola. No prostě za mě je nejlepší na ně vůbec nereagovat a když jsou hodně neodbytní, tak začít mluvit česky. To je spolehlivě odradí. 🙂

Katedrála Duomo je specifická tím, že se dá vyjít/vyjet nahoru na střechu a budete si užívat nádherný výhled na celé Miláno. A jelikož je Miláno placka, tak vidíte opravdu daleko. Existují dvě varianty vstupenek, buď se nahoru dostanete po schodech pěkně po svých (Duomo Pass Stairs za 13 €) a nebo pohodlně výtahem (Duomo Pass Lifr 17 €). Duomo Pass zahrnuje vstup do katedrály, vstup/výstup na střechu dle zvolené varianty, archeologické území, Duomo muzeum a San Gottardo kostel. A nebo si můžete koupit jednotlivé vstupy zvlášť, ale ve výsledku je to stejná částka, jako Duomo Pass. Před vstupem projdete kontrolou a pak už hurá nahoru. My vyrazili pěšky a schody byly úplně v pohodě žádná velká makačka a ten výhled za to určitě stojí!

Duomo di Milano

Od Duomo jsme vyrazili Galerií Vittorio Emanuele II., což je nádherně zdobená pasáž s luxusními obchody. Pasáž vás dovede na Piazza de Scala, které je přímo před legendární operní budovou La Scala. Pro nás byla budova trochu zklamáním, asi jsme očekávali zdobenou budovu podobnou našemu Národnímu divadlu, ale je to velmi strohá a jednoduchá budova. Ovšem interiér budovy bude pravděpodobně impozantní.

Od La Scaly se milánskými uličkami dostanete ke Castello Sforzesco, což je majestátný hrad a za ním se rozkládá ještě nádhernější park, který vybízí si jen tak sednou na lavičku a vyhřívat se na sluníčku. Prošli jsme se parkem až na druhý konec, kde je postaven Vítězný oblouk (Arco della Pace). A za parkem sedli na tramvaj číslo 10 (linka na které jezdí historické vagóny tramvají), která nás dovezla jen pár zastávek na zastávku Conciliazione, odkud jsme se vydali ke kostelu Santa Marie delle Grazie, což je dle průvodce nejkrásnější renesanční kostel v Miláně. A je opravdu krásný. Pokud máte zájem, tak kostel sousedí s reflektářem, kde se nachází freska Poslední večeře od Leonarda da Vinci. Tady doporučuji udělat si rezervaci předem, protože je to většinou beznadějně vyprodané.

Fontana di Piazza Castello
Sempione Park

Od kostela jsme vyrazili do uliček najít si nějakou restauraci, ale vybrali jsme si asi ten nejhorší čas a všude bylo beznadějně plno. A tak jsme vzali zavděk blízké pekárně, a dali si nějaké pečivo s pomodoro tam. Nasedli jsme zase na tramvaj a vrátili se zpět k Duomo, protože jsme při první návštěvě zapomněli navštívit obchod Football Team Duomo, což je další fanshop. Od obchodu jsme ulicí Corso Vittorio Emanuelo II. prošli kolem výloh dalších luxusních obchodů, dali si gelato a ze San Babila (červená, M1) jsme jeli na Lambrate FS (zelená, M2). A tam jsme šli cca 10 minut ke skvělé pivní hospůdce Birrificio Lambrate Golgi, kde mají na čepu hodně piv a je to tam fakt skvělý. <3 A piva tam mají hodně silný, takže stačí dvě a máte solidně nakoupeno. A tímto jsme zakončili další den v Miláně.

Nádherné dvory v milánských uličkách

A poslední dopoledne, které jsme byli v Miláně, jsme se rozdělili, já vyrazila jen tak na procházku a na projížďky tramvajemi a přítel vyrazil na prohlídku stadionu San Siro. Kolem poledne jsme vyrazili na oběd – hledali jsme něco blízko nádraží Centrale odkud jsme se vraceli zpět na letiště. Vybrali jsme si pizzerii Napule é Milano a nechybovali jsme, ceny normální a pizza výborná. A touto dobrotou jsme zakončili náš výlet a musím říct, že tolik času úplně stačilo.

Historická tramvaj

Dejte vědět, pokud jste už byli v Miláně a nebo se chystáte? Jak se vám tam líbilo?

Noční pohled na Duomo


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *